"dobrý ROAS" neexistuje jako univerzální číslo - záleží na tvé marži. Rozhoduje takzvaný break-even ROAS (= 1 ÷ marže), tedy hranice, na které se ti reklama teprve vrátí. Firma s nízkou marží potřebuje mnohem vyšší ROAS na to, aby vůbec nebyla ve ztrátě, než firma s marží vysokou.
Spočítej si to sám - zabere to 2 minutyDva majitelé firem si na networkingové akci povídají o výsledcích reklamy. První s pýchou řekne: "Mám ROAS 3, jsem spokojený." Druhý se zamračí: "Já mám ROAS 8 a málem jsem na tom prodělal."
Zní to jako protimluv - vyšší číslo, horší výsledek? Není to protimluv. Je to důkaz, že ROAS bez jednoho dalšího čísla neznamená vůbec nic. A tohle nepochopení stojí malé firmy víc peněz, než si většina majitelů uvědomuje.
ROAS (Return on Ad Spend) je jednoduché číslo: kolik korun obratu ti vrátí každá koruna utracená v reklamě. ROAS 3 znamená, že ze 100 Kč v reklamě máš 300 Kč obratu. Zní to jasně - a je to jasné číslo. Problém je, že samo o sobě neříká, jestli jsi vydělal, nebo prodělal.
Proč? Protože ROAS pracuje s obratem, ne se ziskem. A obrat 300 Kč z reklamy za 100 Kč může znamenat úplně jiné skutečné vydělané peníze v závislosti na tom, jakou marži na svém produktu nebo službě máš.
Tady přichází na řadu pojem, který by měl znát každý, kdo utrácí za placenou reklamu: break-even ROAS, tedy hranice, na které se ti reklama teprve vrátí, aniž bys na ní vydělal nebo prodělal. Počítá se jednoduše:
Break-even ROAS = 1 ÷ marže
Podívej se, jak dramaticky se tahle hranice mění podle marže:
| Tvoje marže | Break-even ROAS |
|---|---|
| 20 % | 5,0 |
| 40 % | 2,5 |
| 50 % | 2,0 |
| 85 % | 1,18 |
To znamená, že majitel s marží 20 % (typicky třeba menší e-shop s fyzickým zbožím a vysokými náklady na zboží) potřebuje ROAS aspoň 5, jen aby se dostal na nulu - o zisku ještě nemluvě. Majitel se skvělou marží 85 % (typicky digitální produkt nebo služba s minimálními variabilními náklady) je v zisku už při ROAS 1,18.
A teď se vrať k úvodnímu příkladu. Muž s "jen" ROAS 3 mohl mít marži 60% - vysoko nad svým break-even bodem kolem 1,67, tedy solidně v zisku. Muž s ROAS 8 mohl mít marži 10 % - jeho break-even je 10, takže i při ROAS 8 byl technicky pod hranicí rentability. Vyšší číslo, horší realita. Přesně to se stává, když se ROAS porovnává mezi firmami bez znalosti marže.
Break-even ROAS = 1 ÷ marže. Zdroj: Hawky.ai, 2026.
Otevřeně: hledal jsem k tomuto tématu konkrétní, veřejně publikovaný a ověřitelný případ konkrétní firmy, která zveřejnila obojí - svůj ROAS i marži - a ukázala na vlastním příkladu, jak vysoký ROAS skončil ztrátou. Nenašel jsem žádný, který by splňoval oba požadavky (reálné jméno firmy i reálná čísla). A dává to smysl: marže je jedno z nejcitlivějších čísel, které firma má, a nikdo se nechlubí veřejně tím, že navzdory "hezkému" ROAS prodělával. Typický scénář, se kterým se v praxi setkávám u e-shopů s fyzickým zbožím a marží kolem 15-25 %, vypadá takto (jde o ilustrativní, zobecněný příklad z reálné praxe, ne o jmenovanou firmu): kampaň běží s ROAS 4, majitel je spokojený, protože "4 je přece dobré číslo" - ale při marži 18 % je jeho break-even ROAS 5,6, takže i při zdánlivě solidním výsledku fakticky dotuje každý prodej z vlastní kapsy.
Tenhle rozdíl mezi "publikovanou case study" a "tím, co se ve skutečnosti děje na účtech malých firem", je přesně důvod, proč je důležitější umět si spočítat vlastní break-even ROAS, než se řídit cizím benchmarkem z internetu.
Pohled marketingového odborníka: "Nejnebezpečnější číslo v marketingu není nízký ROAS - to je vidět hned. Nejnebezpečnější je ROAS, který vypadá dobře na první pohled, ale nikdo si u něj nespočítal marži," říká **Michal Krčmář, founder Don Marketer a CMO s téměř dvacetiletou praxí v globálním marketingu.
Kromě vlastní marže je dobré vědět, jaký ROAS je v jednotlivých reklamních kanálech běžný, abys poznal, jestli tvoje kampaň funguje v rámci normálu, nebo je něco špatně. Orientační rozpětí pro rok 2026 (napříč obory, skutečné hodnoty se liší podle konkrétního odvětví):
Obecné doporučení, které používáme i v naší kalkulačce: jakmile znáš svůj break-even ROAS, cíl si stanov na 1,5 až 3násobek téhle hodnoty - dost na to, abys reálně rostl, ne jen přežíval na hraně rentability.
Než začneš porovnávat svoje výsledky s kamarádem podnikatelem, kolegou z oboru, nebo dokonce s obecným benchmarkem z internetu, polož si jednu otázku: znám svoji marži? Bez ní je jakékoliv číslo ROAS jen polovina informace. S ní se ze stejného čísla stává jasná odpověď na otázku "vydělávám, nebo prodělávám" - a přesně tahle odpověď by měla stát na začátku každé debaty o reklamním rozpočtu, ne až na konci.
Naše kalkulačka spočítá tvůj break-even ROAS automaticky z tvé marže a rovnou ho porovná s doporučeným rozpočtem pro tvůj obor. Vyzkoušej si to - zabere to dvě minuty.
Zdroje: What Is a Good ROAS? Benchmarks and the Break-Even Math - Hawky; ROAS Benchmarks 2026: Average ROAS by Industry - WebFX; What Is a Good ROAS in 2026? - Landingi.
Zdroj: Michal Krčmář, 20 let praxe v marketingu (Nintendo CEE, JIP východočeská, iGaming, start-upy) - reálná zkušenost, ne teorie.
